Jako sestry dostáváme od našich pacientů otázky týkající se možnosti budoucích terapií RS.
V tomto příspěvku na blogu upozorňujeme na vývoj týkající se transplantace hematopoetických kmenových buněk a dvou potenciálních budoucích terapií, které byly diskutovány na nedávném (září 2024) kongresu Evropského výboru pro léčbu a výzkum společnosti pro roztroušenou sklerózu , největším světovém setkání zdravotnických pracovníků v oblasti RS.
Přestože se transplantace hematopoetických kmenových buněk (HSCT) stále experimentuje, zkušenosti s transplantací hematopoetických kmenových buněk (HSCT) rostou, což bylo zdůrazněno dvěma reprezentativními studiemi z reálného světa, které byly prezentovány na kongresu. 1,2 Kč
Nekontrolovaná studie v reálném světě na 363 pacientech s RS ve Velké Británii (38 % s progresivní RS) zjistila, že 2 roky a 5 let po podstoupení HSCT bylo 94,6 % a 88,6 % pacientů v přežití bez relapsu (RFS). 1 Kromě toho přežití bez aktivity (MFS) bez magnetické rezonance (MRI) bylo 88,2 % ve 2 a 78,8 % po 5 letech. Na škále rozšířeného stavu zdravotního postižení (EDSS) byl kumulativní výskyt zlepšení 24,6 % po 2 letech a 28,6 % po 5 letech. Nebyl prokázán žádný důkaz aktivity onemocnění (NEDA) na koncových bodech symptomů, relapsu a MRI (NEDA-3) u 72 % pacientů po 2 letech a 48.5 % po 5 letech. V průběhu studie došlo ke čtyřem úmrtím, ale ke všem došlo v rané fázi programu HSCT, kdy byly omezené zkušenosti s léčbou cytopenií a dalších akutních komplikací HSCT. Autoři dospěli k závěru, že transplantace kmenových buněk vedla k trvalé remisi zánětlivé aktivity a ke klinické stabilitě.
Studie z reálného světa v Itálii zkoumala 97 pacientů s relabující-remitentní RS léčených HSCT, kteří byli porovnáni s 314 pacienty léčenými alemtuzumabem a porovnáni s vážením překrývajícího se skóre sklonu. 2 Po mediánu sledování 62 měsíců ve skupině HSCT a 30 měsíců ve skupině s alemtuzumabem překonala HSCT farmakoterapii ve všech ukazatelích účinnosti. Při převedení na poměry rizik (HR) byla HSCT ve srovnání s alemtuzumabem spojena s 50% snížením pravděpodobnosti progrese disability (HR 0,50; p = 0,025) a 66% snížením pravděpodobnosti relapsu (HR 0,34; p<0.001), and a 62% reduction in the probability of MRI activity (HR, 0.38; p<0.001). at="" 5="" years,="" 58.3%="" the="" hsct="" group="" versus="" 22.3%="" of="" the="" alemtuzumab="" group="" maintained="" neda-3,="" representing="">50% snížení (HR, 0,48; p<0.001). There were two treatment-related deaths; both occurred within 30 days of HSCT and, similarly to the UK study, were confined to the early experience with HSCT.
Obě studie dospěly k závěru, že k potvrzení těchto výsledků a definování prediktorů odpovědi na HSCT jsou zapotřebí probíhající randomizované kontrolované studie.
Brutonova tyrosinkináza (BTK) je důležitá intracelulární signální molekula, která se podílí na regulaci zrání, proliferace, přežití a aktivace B lymfocytů a myeloidních buněk. Inhibitory BTK jsou nově vznikající třídou terapeutik u RS, které blokují aktivitu BTK. Tolebrutinib je vysoce selektivní inhibitor BTK a na kongresu byly prezentovány výsledky jeho programu klinického vývoje fáze 3.
Do studie HERCULES bylo zařazeno 1 131 dospělých s nerecidivující sekundárně-progresivní RS (SPMS), kteří byli náhodně rozděleni do skupiny s denní perorální léčbou tolebrutinibem (60 mg) nebo placebem po dobu až čtyř let. 3 Hlavním cílem bylo zjistit, zda tolebrutinib může oddálit progresi invalidity. Významně méně lidí užívajících tolebrutinib zaznamenalo šestiměsíční potvrzené zhoršení zdravotního postižení (CDW) ve srovnání s lidmi ve skupině s placebem (26,9 % vs. 37,2 %). To znamenalo o 31 % nižší riziko progrese invalidity při léčbě tolebrutinibem (HR 0,69; 95% CI 0,55-0,88; p=0,0026). Další analýza sekundárních cílových parametrů ukázala, že potvrzené zlepšení disability bylo 10 % u tolebrutinibu ve srovnání s 5 % u placeba (HR 1,88; 95% CI 1,10 až 3,21; nominální p = 0,021).
Do programů GEMINI 1 a GEMINI 2 bylo kolektivně zařazeno více než 1 800 lidí s recidivujícími formami RS, včetně relabující-remitentní RS a aktivního SPMS, a náhodně jim byly přiděleny k dostávání tolebrutinibu nebo teriflunomidu denně po dobu až tří let. 4 Obě studie nesplnily primární cílový parametr statisticky významného zlepšení ročního výskytu relapsů (ARR) ve srovnání s teriflunomidem. V klíčovém sekundárním cílovém parametru však tolebrutinib oddálil dobu do nástupu 6měsíčního CDW o 29 % ve srovnání s teriflunomidem (9,9 % vs 13,2 %, HR 0,71; 95 % CI: 0,53-0,95; nominální p = 0,023).
V obou studiích byl tolebrutinib obecně dobře snášen, i když u malého procenta pacientů v obou studiích došlo k významnému zvýšení jaterních enzymů a jeden pacient ve studii HERCULES vyžadoval transplantaci jater a později zemřel na komplikace této transplantace. Všechna tato zvýšení jaterních enzymů se objevila v prvních třech měsících dávkování.
Výsledky těchto studií naznačují, že tolebrutinib se může zaměřit na základní, doutnající zánětlivý proces, který řídí progresi onemocnění. Společnost Sanofi plánuje začít podávat žádosti o schválení tolebrutinibu ve druhé polovině roku 2025.
Terapie chimérickým antigenním receptorem (CAR) T-buňkami začaly prokazovat léčebný potenciál použití u autoimunitních onemocnění. Terapie T-buňkami CAR zahrnuje úpravu pacientových T buněk tak, aby rozpoznaly a odstranily B buňky v těle pacienta. 5
KYV-101 je autologní plně humánní anti-CD19 CAR T-buněčná terapie, specificky zaměřená na CD19, protein exprimovaný na povrchu B-buněk, který se podílí na různých typech autoimunitních onemocnění. Cílem terapie je přímo vyčerpat B-buňky, potenciálně resetovat B-buňky přispívající k onemocnění. 5
KYV-101 je v současné době hodnocen u řady autoimunitních onemocnění řízených B-buňkami. KYSA-7 je první fáze 2, otevřená, randomizovaná, multicentrická studie KYV-101 u primárně a sekundárně progresivní RS refrakterní na léčbu a design studie byl nastíněn v posteru na kongresu. 6
Zkušenosti z kazuistiky u RS ukazují, že pět pacientů léčených KYV-101, u kterých selhaly předchozí anti-CD20 léky, prokázalo významné průměrné snížení oligoklonálních pruhů v centrálním nervovém systému, což je potenciální náhradní biomarker pro snížení progrese onemocnění. 7
U 41 pacientů s autoimunitním onemocněním léčených k dnešnímu dni KYV-101 nebyl pozorován žádný závažný syndrom uvolnění cytokinů (CRS) ani syndrom neurotoxicity asociovaný s efektorovými buňkami (ICANS).
Zatímco lék na RS zůstává v nedohlednu, pokračující pokrok ve výzkumu a vývoji nových léčebných postupů nabízí naději pro ty, kteří žijí s tímto chronickým a často invalidizujícím stavem. Přestože na obzoru nejsou žádné okamžité (2024/2025) nové terapie, existuje naděje, že některé z výše popsaných terapií ve vývoji budou mít v blízké budoucnosti potenciál zlepšit péči o pacienty.
1. Muraro P, Kazmi M, De Matteis E a kol. Skutečná účinnost a bezpečnost autologní transplantace hematopoetických kmenových buněk u RS: zkušenosti Spojeného království u 363 pacientů léčených v letech 2002–2023. ECTRIMS 2024:Abstrakt 1702/O018
2. Signori A, Boffa G, Schiavetti I, et al. Autologní transplantace hematopoetických kmenových buněk vs alemtuzumab u roztroušené sklerózy: italská multicentrická studie. ECTRIMS 2024:Abstrakt 243/O019
3. Fox R, et al. Účinnost a bezpečnost tolebrutinibu versus placebo u nerecidivující sekundární progresivní roztroušené sklerózy: Výsledky studie fáze 3 HERCULES. ECTRIMS 2024: pozdní abstrakt
4. Oh J, et al. Účinnost a bezpečnost tolebrutinibu versus teriflunomidu u recidivující roztroušené sklerózy: Výsledky ze studií fáze 3 GEMINI 1 a 2. ECTRIMS 2024: pozdní abstrakt
5. https://kyvernatx.com/patients/multiple-sclerosis/ Přístup v říjnu 2024
6. Dunn J, Friese M, Cree B, et al. Návrh KYSA-7, fáze 2, otevřená, randomizovaná, multicentrická studie KYV-101, autologní plně lidské terapie chimérickým antigenním receptorem (CAR) proti lidskému anti-CD19, při léčbě refrakterní primární a sekundární progresivní roztroušené sklerózy. ECTRIMS 2024; Plakát P1594
7. Prezentace sympozia Kyverna ECTRIMS. Září 2024. Dostupné na https://ir.kyvernatx.com/static-files/1a98460d-d29e-445d-8839-2c98dc72c31c Přístup říjen 2024
Všechny blogposty, e-learningové kurzy, e-newslettery, e-novinky a obsah webových stránek MS Nurse PRO je původně vytvořen v angličtině (UK).
Naše vzdělávací příspěvky na blogu a naše e-learningové kurzy jsou kontrolovány naším vědeckým výborem z hlediska přesnosti a objektivity.
Dále je obsah automaticky přeložen službou Microsoft Translator a zpřístupněn na naší platformě.
Přeložený obsah není jazykově kontrolován s výjimkou obsahu našeho e-learningového kurzu.
MS Nurse PRO zavedla proces, který umožňuje kontrolovat jazyk našich e-learningových kurzů odborníky na rodilý jazyk (sestrami nebo neurology).
Všechny přeložené e-learningové kurzy okamžitě zpřístupníme a následně je zahájen proces jazykové korektury. Tento proces kontroly může trvat několik měsíců.
